Normy 802.11
Norma 802.11a+b
WLAN IEEE 802.11a (norma byla schválena 1999 - práce na ní byla zahájena dříve než na 802.11b, ale vyžádala si delší čas vzhledem ke složitějšímu způsobu přenosu na fyzické vrstvě) na rozdíl od 802.11b pracuje již v licenčním pásmu 5 GHz a s výrazně vyšší teoretickou rychlostí: 54 Mb/s (skutečná přenosová rychlost se pohybuje do 30-36 Mb/s, v tzv. turbo režimu). Pro její dosažení se poprvé v paketových komunikacích používá ortogonální multiplex s kmitočtovým dělením (Orthogonal Frequency-Division Multiplexing, OFDM), který se dosud uplatňoval pouze ve systémech jako DAB (Digital Audio Broadcasting) nebo DVB (Digital Video Broadcasting).
Výhoda 802.11a oproti 802.11b není ale jen ve vyšších rychlostech, ale také v použitém kmitočtu: kmitočet 5 GHz je méně vytížen a dovoluje využití více kanálů bez vzájemného rušení. Rozdílně využívané kmitočty u obou typů WLAN znemožňují jejich vzájemnou spolupráci. 802.11a nabízí až osm nezávislých, nepřekrývajících se kanálů. Kmitočet 5 GHz nutný pro IEEE 802.11a je ale v Evropě věnován konkurenční WLAN, HIPERLAN/2
Zatímco produkty pro 802.11b jsou již ve velkém výběru značek k dispozici a otestovány WECA (Wireless Ethernet Compatibility Alliance) na vzájemnou spolupráci, o prvcích pro 802.11a se totéž říci nedá. Testy se zatím připravují pod označením Wi-Fi5. Proto stávající sítě 802.11b zřejmě nebudou v rámci modernizace přecházet na 802.11a, ale budou čekat na specifikaci a produkty 802.11b vylepšené podle 802.11g.
IEEE 802.11c
Tento dokument řeší práci komunikačních mostů v rámci podvrstvy MAC (Media Access Control) 802.11
Je doplňkem k mezinárodní normě IS 10038 (IEEE 802.1D) o transparentních mostech (konkrétně protokolu Spanning Tree Protocol, STP).
Doplněk byl schválen v roce 1998.
IEEE 802.11d
Norma IEEE 802.11d upravuje 802.11b
pro jiné kmitočty s cílem umožnit nasazení WLAN v místech, kde pásmo 2,4 GHz není dostupné (většina zemí tento kmitočet na základě doporučení ITU-T, International Telecommunications Union - Telecommunications Standardizartion Sector, uvolnila). Norma, která je někdy nazývána jako "internacionalizace" 802.11, byla schválena roku 2001.
IEEE 802.11e
IEEE 802.11e doplňuje podporu pro kvalitu služeb QoS
(s využitím Time Division Multiple Access, TDMA) a opravu chyb do podvrstvy MAC na podporu všech fyzických vrstev používaných v IEEE 802.11 sítích, kromě ad hoc typů sítí. Norma měla být schválena už v loňském roce, ale momentálně se návrh doplňku reviduje.
IEEE 802.11f
Nový projekt IEEE 802.11f vylepšuje mechanismus předávání stanic
(roaming) při přechodu mezi dvěma rádiovými kanály nebo z jedné sítě do sousední s připojením k jinému přístupovému bodu. Protokol IAPP (Inter-Access Point Protocol) má umožnit spolupráci přístupových bodů od různých výrobců ve WLAN s distribučním systémem na základě specifikace informací, které si musí při předávání stanic vyměňovat.
Původní norma 802.11 se nezabývala podrobnostmi implementace přístupových bodů a distribučního systému, které navíc zahrnují i záležitosti vyšších vrstev (nejen nejnižších dvou, které definuje WLAN). Volnost v návrhu jednotlivých systémů zákonitě vede k neschopnosti spolupráce mezi zařízeními různých výrobců.
IEEE 802.11g
Připravovaná norma IEEE 802.11g rozšiřuje 802.11b na 54 Mb/s.
Systémy podle ní mají být slučitelné s 11 Mb/s WLAN, včetně všech připravovaných doplňků: 802.11d - internacionalizace, 802.11e - kvalita služeb a 802.11i - bezpečnost. 802.11g bude znamenat vlastně další alternativu k 802.11a a 802.11b. Řešení fyzické vrstvy je zde založeno na OFDM (Orthogonal Frequency-Division Multiplexing), podobně jako 802.11a. Pro zpětnou slučitelnost s 802.11b podporuje také CCK (Complementary Code Keying); volitelně rovněž modulaci PBCC (Packet Binary Convolutional Coding) jako ústupek vůči Texas Instruments (nepřináší nic nového).
Tři modulační mechanizmy budou moci pracovat simultánně, takže přístupové body podle 802.11g budou schopny podporovat jak stávající uživatele, tak nové klienty s vyššími rychlostmi. Práce 802.11b CCK, 802.11b PBCC a 802.11g OFDM vedle sebe, na stejném kmitočtu a v totožném místě ale může vést ke vzájemnému rušení.
Ratifikace normy se nepředpokládá dříve než před koncem roku 2002, dnes se ještě pracuje na finálním návrhu (řeší se např. vzájemná spolupráce s podporou pro QoS podle 802.11e).
IEEE 802.11h
Připravovaný doplněk IEEE 802.11h vylepšuje řízení využití kmitočtového spektra
(výběr kanálu a řízení vysílacího výkonu) a doplňuje 802.11a. Evropští regulátoři požadují pro schválení produktů 802.11a použití dynamického výběru kanálu (Dynamic Channel Selection, pro venkovní i vnitřní komunikaci) a řízení vysílacího výkonu (Transmit Power Control) u zařízení pracujících na kmitočtu 5 GHz. IEEE 802.11h má právě tyto možnosti doplnit do normy 802.11a. Tyto doplňky se budou tedy týkat pouze pásma 5 GHz, nikoli 2,4 GHz.
IEEE 802.11i
IEEE 802.11i doplňuje bezpečnost do podvrstvy MAC
na podporu všech fyzických vrstev používaných v IEEE 802.11 sítích; místo WEP (Wireless Encryption Privacy) použije nový způsob šifrování: Advanced Encryption Standard (AES).
IEEE 802.11j
IEEE 802.11j představuje nejnovější záměr IEEE
pro řešení koexistence 802.11a a HIPERLAN/2 na stejných vlnách.HIPERLAN/2 je evropská využívající pásmo 5 GHz a podporující rychlosti (na fyzické vrstvě) do 54 Mb/s. Mezi výhody HIPERLAN/2 patří, že používá OFDM a má zabudovanou podporu pro QoS (řešení fyzické vrstvy totiž vychází z bezdrátového Asynchronous Transfer Mode, ATM). Specifikace pro HIPERLAN/2 ještě nebyla schválena, očekává se až v příštím roce, podobně jako produkty na ní založené.
